Czech Chinese (Traditional) English French German Italian Japanese Korean Polish Portuguese Russian Slovak Spanish

Historie vestibulu kostela

Farnost je velmi stará. Původně ji tvořily dvě osady. Starší, založená na slovanském právu: Kugiawa, a blízko ní na německém právu kolem roku 1293 vzniká „ves Klementova", již založil nepochybně – téhož roku připomínaný – tamnější fojt Clemens. Později splynuly obě osady v jednu obec, při čemž česká část se poněmčila a obec nesla jméno Clemendorf, Clementendorf, z toho pak Klemenendorf. V listinách je poprvé jmenována r. 1337.

Kolem roku 1510 připomíná se farář Matěj. Ten byl protestantským pánem odstraněn a fara neobsazena. Roku 1588 dosazen na ni protestantský pastor a r. 1594 vystřídán opět katolickým knězem.

Za třicetileté války byly od r. 1623 – pro nedostatek kněžstva – z Kujav obstarávány (asi 15 let) i Hladké Životice a Pustějov, nějakou dobu i Suchdol a Butovice. Ke konci třicetileté války vzali patronát fary olomoučtí biskupové (do r. 1789, kdy ji převzala Náboženská matice). Od roku 1784 přifařeny do Kujav (z Bílova) Pohořílky. R. 1844 tam postavena na místě staré zvonice kaple sv. Andělů strážných, v niž sloužena na žádost občanů mše asi 5x do roka.

Do roku 1689 obstarávali duchovní správu řeholní kněží sv. Augustina  z Fulneka (jeden z nich – Ignac Gebel – vystavěl r. 1686 také nynější kostel v H. Životicích).

Pokračovat ve čtení

Vytisknout

Stručné dějiny farnosti Kujavy - únor 1968

Farnost je velmi stará. Původně ji tvořily dvě osady. Starší, založená na slovanském právu: Kugiawa a blízko ní – na německém právu kol r. 1293 vzniklá „Ves Klementova“ (Clementis villa), již založil nepochybně téhož roku připomínaný tamnější fojt Clemens. Později splynuly obě osady v jednu obec, při čemž česká část se poněmčila a obec nesla jméno Clemendorf, Clementendorf, z toho pak Klantendorf. V listinách je poprvé jmenována r. 1337.

První známý farář kujavský je Matěj okolo r. 1510. Bernhard ze Žerotína, protestantský majitel tamních statků ho odstranil. Zdá se, že na nějakou dobu zůstala kuracie neobsazená. R. 1588 dosadil sem protestantský pán Jan Skrbenský Hřiště pastora Šimona Prokopa. R. 1594 na zákrok biskupa Stanislava Pavlovského byl vystřídán katolickým farářem Jiří Sokolem, ale jen do r. 1619, kdy byl od protestantů vypuzen. Za 30-ti leté války a po ní byl nedostatek far a tehdy od r. 1623 byla duchovní správa z Kujav rozšířena vedle stále spravovaných Hl. Životic a Pustějova i na Suchdol a Butovice. Když za války byla zbořena i kujavská fara, byla farnost spravována od kněží augustiniánů z Fulneka od r. 1625 – 1666. Jedním z administrátorů byl Pavel Brossmann, pozdější probošt ( † 1672).

Ke konci války přešel patronát od „povstaleckých“ pánů na olomouckého arcibiskupa. Po znovupostavení fakry (1666 ?) byl v Kujavách opět ustanoven duchovní pro správu Kujav, Hl. Životic a Pustějova; do r. 1689 byli to kněží z august. kláštera z Fulneku. Jeden z nich, Ignác Gebel, přestavil dřevěnou faru a postavil nynější kostel v Hl. Životicích r. 1686.

Pokračovat ve čtení

Vytisknout

Historie obce Kujavy

dobová pohledni...
Kujavy tvořily původně 2 osady, starší byla slovanská, mladší německá. Německou osadu založil tamější fojt Clemens, jmenovala se Clemensdorf a vznikla asi okolo roku 1293. Později obě osady splynuly v jednu obec, přičemž česká část se potom poněmčila.
Obec Kujavy vznikly přebudováním starší slovanské vsi Kuyawa, v duchu německého zákupního práva ve druhé polovině 13. století. Nejstarší písemná zmínka je z roku 1293 a současný název Kujavy je znám od roku 1461. Z dějin obce víme, že v roce 1399 Adam a Otto Bešové z Kujav, kteří jako stoupenci markraběte Prokopa byli postižení církevní kletbou za to, že hubili duchovenské zboží. Drželi velké fojtství, které obsahovalo třináctinu všech pozemků. Ve druhé polovině 16. století musel spravovali farnost kněží z fulneckého konventu Za svého působení ve Fulneku docházel do Kujav k bratřím J. A. Komenský. 
historie
Starý kujavský kostel se připomíná velmi záhy. Pocházel ze 14.století. Po požáru z roku 1713, kdy se roztavily i dva staré zvony ( jeden z r.1490, druhý z 16.stol.), byl postaven kostel nový - nynější podoba. Obživu poskytovalo obyvatelům, (1790 - 116 domů a 809 obyvatel; 1851 - 136 domů a 933 obyvatel) převážně zemědělství a drobné řemeslnictví. Vlivem velmi dobrých půdních a klimatických podmínek, podložených pracovitostí obyvatel vesnice byla obec velmi výstavná. Za okupace se obec stala součástí Německa. Osvobozena byla 3.5.1945. Po odsunu německého obyvatelstva byla obec nově dosídlena českým obyvatelstvem z Volyně a z vnitrozemí.

Vytisknout

Malcher Heinrich profesor

Malcher Heinric...
Pan profesor Heinrich Malcher se nar. 17. 12. 1848 v Kujavách (Klantendorf) v domě číslo 105, zemřel 9. 11. 1927.

Vytisknout

Větrný mlýn holandský

Větrný mlýn holandský, asi 500 m východně od obce. Založen roku 1856, 1875 v provozu.
Majitel: k roku 1929 Jindřich Barvík.

Spec. mapa Neutitschein 7-XVIII, 1880.
Stoklas, ČVSMO 1926, 125.
Myška, větrné mlýny na Bílovecku 6 (snímek), 7; Naše vlast 1948, 150.
Špička, VČZM 1932, 317 (snímek); Větrné mlýny na Opavsku, ČSAV SÚ Opava I 321 (snímek).
Bericht, 334.
Deutsch-mähr.-schles. Heimat 1931, 171 (snímek).
Vilímovský, Dějiny zemědíl. Průmyslu v Československu, 453.
Burian, ČE 1958, 314.

Literatura:

VĚTRNÉ MLÝNY V POODŘÍ

Vydal: REGION POODŘÍ
č.p. 1 - zámek, 742 54 Bartošovice
Obálka a grafická úprava: Kateřina Šobichová
Redakce: Oldřich Usvald, Ivan Bartoš, René Velčovský a Veronika Velčovská

Vytisknout

Větrný mlýn, vpravo od silnice do Děrného

Větrný mlýn při sz. okraji obce, vpravo od silnice do Děrného. Dolní část zděná, horní dřevěná, půdorys 6,8 x 3,1 m, půlkruhový závěr. Roku 1875 v provozu.

Spec. mapa Neutitschein 7-XVIII, 1880.
Stoklas, ČVSMO 1926, 125.
Kroček, Radostná země 1953, 16 (snímek), 61; Za krásami domova 1957, 104, 105 (snímek).
KSPPOP Brno M-52/55.
Bericht, 334.
Myška, Větrné mlýny na Bílovecku, 13, 16 (snímky).
Burian, ČE 1958, 314.

Literatura:

VĚTRNÉ MLÝNY V POODŘÍ

Vydal: REGION POODŘÍ
č.p. 1 - zámek, 742 54 Bartošovice
Obálka a grafická úprava: Kateřina Šobichová
Redakce: Oldřich Usvald, Ivan Bartoš, René Velčovský a Veronika Velčovská

Vytisknout

Větrný mlýn roku 1875 v provozu

Větrný mlýn roku 1875 v provozu.

Bericht, 334.

Literatura:

VĚTRNÉ MLÝNY V POODŘÍ

Vydal: REGION POODŘÍ
č.p. 1 - zámek, 742 54 Bartošovice
Obálka a grafická úprava: Kateřina Šobichová
Redakce: Oldřich Usvald, Ivan Bartoš, René Velčovský a Veronika Velčovská

Vytisknout

Větrný mlýn byl asi 700 m západně od obce

Větrný mlýn asi 700 m západně od obce. Roku 1875 v provozu.

Spec. mapa Neutitschein 7-XVIII, 1880.
Bericht, 334.
Burian, ČE 1958, 314.

Literatura:

VĚTRNÉ MLÝNY V POODŘÍ

Vydal: REGION POODŘÍ
č.p. 1 - zámek, 742 54 Bartošovice
Obálka a grafická úprava: Kateřina Šobichová
Redakce: Oldřich Usvald, Ivan Bartoš, René Velčovský a Veronika Velčovská

Vytisknout

Větrný mlýn, byl asi 500 m jihozápadně od obce

Větrný mlýn, asi 500 m jihozápadně od obce, vpravo od silnice do Životic.

Roku 1875 byl v provozu.

Spec. mapa Neutitschein 7-XVIII, 1880.
Stoklas, ČVSMO 1926, 125.
Bericht, 334
Burian, ČE 1958, 314.

Literatura:

VĚTRNÉ MLÝNY V POODŘÍ

Vydal: REGION POODŘÍ
č.p. 1 - zámek, 742 54 Bartošovice
Obálka a grafická úprava: Kateřina Šobichová
Redakce: Oldřich Usvald, Ivan Bartoš, René Velčovský a Veronika Velčovská

Vytisknout

Pět větrných mlýnů v Kujavách

Ve velké zemědělské obci Kujavách bylo v 19. století postupně postaveno a využíváno 5 větrných mlýnů. Potvrzuje to zápis nadučitele a kronikáře Antona Neliby v německé pamětní knize z roku 1923: ,,Je ještě v paměti pět větrných mlýnů..."
Na usedlosti č.p. 80, na výšině poblíž silnice byl asi roku 1882 převezen do Bernartic, č.p. 108 vedle Pohořilské silnice, který byl roku 1919 zbořen.
Č.p. 2 byl asi roku 1880 převezen do Děrného. Na stejném místě postavil majitel Mahr malý jednoduchý mlýn pro šrotování, který je nyní (1923) ještě v provozu.
Větrný mlýn č.p. 22 z tvrdého zdiva je nyní jediný v obci. Tento mlýn byl postaven na místě dřevěného větřáku.
Dřevěný mlýn na pozemku č. 32 byl asi v roce 1878 převezen do Pohoře.

Literatura:

VĚTRNÉ MLÝNY V POODŘÍ

Vydal: REGION POODŘÍ
č.p. 1 - zámek, 742 54 Bartošovice
Obálka a grafická úprava: Kateřina Šobichová
Redakce: Oldřich Usvald, Ivan Bartoš, René Velčovský a Veronika Velčovská

Vytisknout

Malcher Heinrich profesor

Malcher Heinric...
Pan profesor Heinrich Malcher se nar. 17. 12. 1848 v Kujavách (Klantendorf) v domě číslo 105, zemřel 9. 11. 1927.

Vytisknout

  • 1
  • 2

Zpravodaj e-mailem

Dostávejte zpravodaj obce přímo do e-mailu.

Kdykoliv se můžete z odběru odhlásit.