Rok 1931 - Dopady celosvětové krize

Píše se rok 1931. Krach na newyorské burze z října 1929 se přesunul do Evropy. Bankovní krach rakouské Credit-Anstalt ovlivnil politiku a hospodářství v celé Evropě. Znatelně poklesly ceny komodit nejen v průmyslové oblasti, ale i v zemědělství. Národohospodářské problémy zcela zastřely smutnou událost a to, že 28. ledna 1931 zemřela velká česká operní pěvkyně Ema Destinová, následně 12. března historik a spisovatel Alois Jirásek a 18. října velký americký vynálezce Thomas Alva Edison (mj. vynálezce žárovky).

Kujavští obyvatelé se ještě vzpamatovávali z kruté zimy přelomu roku 1928-29, kdy noční teploty poklesly až na -42 st. Celsia a pomrzly všechny ořešáky a třešně, také velká část jabloní. Stát přispíval dotacemi na výsadbu stromů, ale za dva roky tuto jizvu nebylo možné zacelit.

Hospodářsky byl rok 1931 velmi problematický. Od jara nastalo velké sucho, které trvalo až do žní. Zrno bylo zaschlé, ovoce nedostatečně vyvinuté a úroda brambor také velmi slabá. Pak se ale vše otočilo a od září nastalo dlouhé období dešťů. Potok se několikrát vylel a dolní konec obce byl pod vodou. 25. září byl stav povodně takový, že nemohl projet ani autobus na lince z Fulneku do Nového Jičína a musel se vrátit. Za těchto podmínek byla sklizeň okopanin velmi složitá.

Narodilo se 12 dětí, 7 chlapců a 5 dívek. Přiženěním, nebo přistěhováním se počet obyvatel zvýšil o 17 osob na konečný stav 822 občanů (371 mužů a 451 žen). V přepisu Nehibovy kroniky GEMEINDE- GEDENKBUCH KLANTENDORF od Bernhardta Malchera je uvedeno také, že v obci bylo v roce 1931 18 pohřbů. Rozborem starých Ohledacích listin na kujavské faře bylo zjištěno, že se jednalo o 15 pohřbů kujavských obyvatel (František Malcher zemřel v Hladkých Životicích a do Kujav byl převezen k pohřbu na saních) a 3 pohřby pohořílských občanů (1 dítě zemřelo při porodu, 1 ve 2 měsících zřejmě na úplavici a jeden občan 75 let na infarkt). Příčiny úmrtí byly různé, ale stářím zemřeli pouze 3 občané, 3 občané na infarkt, nebo mozkovou příhodu, 2 děti zemřely na záškrt, 2 děti těsně po narození, po jednom úmrtí je na úplavici, gangrénu, tuberkulózu, tetanus, zánět ledvin, vodnatelnost mozku. Kuriózní případ je utopení lázeňského hosta Victora Kowandy, který 5. srpna utonul v rozvodněné řece. Rovněž Kujavami otřásla zpráva o vraždě a následující sebevraždě manželů Johanna a Idy Stachových. Žili spolu od roku 1929 v neobydlené místnosti na č. 69, která sloužila jako karanténní místnost při nakažlivé epidemii. Oba manželé zemřeli v noci z 29 na 30 listopad pořezáním a vykrvácením. Důvod není uveden.

V polovině března1931 navštívili naši farnost dva dominikánští kněží, vysoce postavený pan Augustin Scherzer z Prahy a Kajetan Rischling z Ústí nad Labem, kteří zde sloužili slavnostní mši svatou za velmi početné účasti okolních duchovních a občanů Kujav, Pohořílek i sousedních obcí.

Dále uvedena oprava vestibulu kostela firmou Hugo Hanle z Nového Jičína. Rovněž slavnostní umístění sochy sv. Alžběty, jako protějšek sv. Antonínovi na epištolní straně hlavní chrámové lodi. Socha byla slavnostně odhalená kanovníkem Franzem Ocáskem z Fulneku za spolucelebrování okolních duchovních.

Dále kronika popisuje Vánoční besídku se sbírkou na chleba upečeném v pekárně ve Fulneku. Tato besídka se konala v nově zbudované hale ve Falgenhauerových lázních v Kujavách na č. 100. Tuto halu najímal Josef Falgenhauer i k příležitostem svateb a jiných rodinných událostí, neboť ji postavil na úvěr od banky, ekonomická situace byla pro lázeňství nepříznivá a banka tlačila na splátky.

Jsou zaznamenány dva požáry, příčina neznámá. K úplnému vyhoření došlo na č. 91, kde shořela dřevěná stodola. Došlo k loupeži pokladny na č. 38. Zřejmě pro vyrušení loupež nebyla dokonána. Dále je pokračováno zprávou o zřízení autobusového spojení a cena jízdného, fulnecká pekárna bude zásobovat chlebem a rohlíky kujavské občany vždy ve středu a sobotu.

Jak již bylo uvedeno, silně poklesly ceny hospodářských zvířat a obilí. Nezaměstnaným a trpícím nouzí byly rozdávány potravinové lístky.

Dochází k politickému pnutí a tvorbě nových politických stran a sdružení. Velkou kapitolou je popisován význam zemřelého občana Franze Barwiga (*14.12.1862 - +9.6.1931) č.103 , který se významně zasloužil o rozvoj obce. Zpracuji v budoucnu celou studii věnovanou význačným osobnostem obce.

Zprávu k roku 1931 završuje komentář o důsledku požáru na č. 26 a důvodnému zjištění, že bez vybaveného a vycvičeného hasičského sboru se žádná obec neobejde. Podrobnosti ve studii „Historie vzniku hasičského sboru v Kujavách.“

Zdroje:

- Kronika lidstva, Fortuna Print,1992. str. 912
- Gemeide – Gedenkbuch Klantendorf , str. 382 – 390.
- Umrlčí pas č.3297/IV-9.
- Ohledací listy Klantendorf 1 -14
- Ohledací listy Schimmelsdorf 1 - 3