HISTORIE KUJAVSKÉHO HASIČSTVA PO ROCE 1945

Na základě vypracovaných dokumentů tehdy ještě exilové vlády a v souladu se závěry Postupimské konference o vysídlení Němců z tzv.„pohraničí“, kam se počítala i obec Kujavy, začali koncem května 1945 přijíždět první zájemci z Ostravska, Valašska, Hané i z ostatních oblastí, aby obsadili po Němcích uvolněné statky.

Následkem války, ale i rabováním, byla hospodářství značně poškozená i zničená. Bylo těsně před žněmi, bylo nutno dohledat stroje a nářadí, opravit co se dalo a připravit na sklizeň. Okresním národním výborem v Bílovci byl ustanoven obecním komisařem Ladislav Hořínek. Zásobování nejdůležitějšími potřebami, hlavně potravinami, bylo organizováno formou přídělových lístků. Koncem roku, tedy přesně 9. listopadu 1945, byla svolaná schůze občanů s úmyslem založení českého hasičského sboru. 

Bylo rozhodnuto zvolit zatímní výbor, jehož úkolem bylo postarat se o vyhledání původní hasičské výstroje a výzbroje, které byly poschovávány různě po statcích. Předsedou tohoto výboru byl navržen a schválen Jaroslav Mrázek st.(*1905 +1980), který měl již zkušenosti s činností hasičského sboru v rodné Vřesině. Dalšími členy zakládajícího výboru byli Václav Gřež, Oldřich Havránek, Leopold Pokluda, Emil Pavlík, Adolf Buroň a Gustav Pokorný. Ostatní členové sboru, jak je uvedeno v Hasičské kronice na str. 4, byli Ladislav Hořínek, Inocenc Zuzaník, Karel Zuzaník, František Golka, Zdeněk Socha, Josef Bulava, Arnošt Malík, Emanuel Beránek, Václav Šindel, Josef Knebl, Zdeněk Merta, Jindřich Jurášek, Vladimír Malčík, Oldřich Hrabec, Jan Martiník, Věroslav Návrat, Josef Paták a Petr Šimečka.

Začátky fungování hasičského sboru nebyly lehké. Finance byly nedostatečné pro pořízení výstroje a výzbroje, a to, co se po Němcích našlo, zdaleka nestačilo.
9. února 1946 hasiči uspořádali ples, z jehož výtěžku se podařilo mnohé zakoupit.
I v pozdějších letech pořádání plesů bude základním finančním zdrojem hasičské pokladny.

V roce 1946 došlo ještě ke změnám v obsazení výboru, ale bylo již jasné, že se obec pro zajištění ochrany majetku proti živelným pohromám bez vycvičeného hasičského mužstva neobejde. Také byla zřízená četa samaritánek, do které se přihlásily Zdeňka Hořínková a Marie Malíková. Postupně byly po stodolách a sklepích nalézány další části výstroje a výzbroje, našla se i z obce odvlečená ruční hasicí stříkačka. Na č. 15 byla nalezena i nefunkční motorová stříkačka, kterou se podařilo Václavu Šindelovi znovu zprovoznit.
Poválečné nadšení se projevilo i v pořádání hasičských soutěží, kterých se zúčastnili i kujavští hasiči a nevedli si nikterak špatně. V Hladkých Životicích obsadili 1. místo a ve Stachovicích 2. místo z pěti družstev. Takové tedy byly začátky vzniku českého hasičského sboru v Kujavách.