Místní národní výbor Kujavy 1945-1978

Místní národní výbor Kujavy (1945–1978)

Místní národní výbor Kujavy (MNV Kujavy) byl orgán místní samosprávy a státní správy v obci Kujavy. Působil od 26. listopadu 1945 do 31. prosince 1978, kdy zanikl sloučením obce s Fulnekem.

Vznik MNV

Před vznikem MNV řídila obec Místní správní komise Kujavy, která vznikla 6. května 1945 – tři dny po osvobození obce 3. května 1945. V jejím čele stál Ladislav Hořínek, jeho zástupcem byl Jaroslav Mrázek. Komise byla dočasně jmenována okresním národním výborem a zanikla 26. listopadu 1945, kdy byl ustaven MNV Kujavy.

První místní národní výbor byl ustaven ze zástupců všech politických stran v obci – Československé strany sociálně demokratické, Československé strany národně socialistické, Československé strany lidové a Komunistické strany Československa. Předsedou se stal Ladislav Hořínek za KSČ.

Na jaře 1948 byl v Kujavách ustaven místní Akční výbor Národní fronty v čele s Karlem Kutějem, předsedou místní organizace KSČ.

Přeřazení do okresu Bílovec a reorganizace (1949–1954)

V roce 1949 se Kujavy staly součástí okresu Bílovec. Ve stejném roce byl Okresním národním výborem v Bílovci předsedou MNV Kujavy jmenován Antonín Matuš, ředitel místní školy.

Ve volbách v roce 1950 byl Matuš předsedou opět zvolen, místopředsedou se stal František Jochman. Byly ustaveny referáty: zemědělský, finanční, pro školství, osvětu a tělesnou výchovu, zdravotní, práce a sociální péče, hospodářský a pro vnitřní obchod a výživu.

V roce 1953 Matuš z funkce odstoupil a nahradil ho Alfons Krejčíř.

Reforma a volby 1954–1960

Po reformě v roce 1954 byly odbory nahrazeny komisemi, ve kterých pracovali členové národního výboru a aktivisté z řad obyvatel. Volební období bylo stanoveno na tři roky.

Ve volbách v roce 1954 byla zvolena tříčlenná rada: Alfons Krejčíř jako předseda, Ladislav Břežný jako tajemník a Josef Knebel jako místopředseda. V roce 1955 pracovaly čtyři stálé komise: zemědělská, finanční, technická a kulturně osvětová.

Po volbách v roce 1957 tvořili radu: Antonín Matuš jako předseda, Ladislav Břežný jako tajemník, Josef Knebel, Vladislav Malčík a Václav Martiník.

Sloučení s Pohořílkami (1960)

Od 1. července 1960 došlo ke sloučení obce Pohořílky s obcí Kujavy. Předsedou společného národního výboru byl zvolen Alfons Krejčíř, tajemníkem Josef Balhar. Při národním výboru pracovaly komise: zemědělská, finanční, sociální, pro veřejný pořádek, pro výstavbu a školská a kulturní.

Volby 1964

Po volbách v roce 1964 stoupl počet poslanců na osmnáct a počet členů rady na sedm. Předsedou byl zvolen Slavomír Martiník, post tajemníka obhájil Josef Balhar. Nově vznikla komise pro obchod a zásobování, náplň sociální komise byla rozšířena o zdravotní agendu.

Odložené volby a volby 1971

Volby plánované na rok 1968 byly odloženy a proběhly až v roce 1971. Předsedou zůstal Slavomír Martiník, tajemníkem byl zvolen Valentin Kozubal a místopředsedou Gustav Pokorný. Radu dále tvořili František Kovalčík, Arnošt Slezák, Jiljí Rozsypal a Alois Tomeček. Dosavadní komise byly sloučeny – vznikly komise finanční, kulturní a sociální a komise pro výstavbu a zemědělství; samostatnost si uchovala pouze komise pro ochranu veřejného pořádku.

Sloučení s Jílovcem a volby 1976

K 1. lednu 1976 došlo ke sloučení obce Jílovec s obcí Kujavy. V Jílovci vznikl čtyřčlenný občanský výbor v čele s Marií Sokolovou.

Po volbách ve dnech 22.–23. října 1976 měl národní výbor 29 poslanců a rada devět členů. Předsedou byl opět zvolen Slavomír Martiník, místopředsedou František Kovačík a tajemníkem Valentin Kozubal. Zřízeny byly komise ochrany veřejného pořádku, finanční, výstavby a komise kulturní a školská, nově také sbor pro občanské záležitosti. Předsedou občanského výboru pro Pohořílky byl Robert Friedel, pro Jílovec Josef Sokol.

Zánik MNV (1978–1979)

K 1. lednu 1979 byly Kujavy sloučeny s Fulnekem. Integraci schválilo plenární zasedání konané 26. října 1978. Slavomír Martiník se stal předsedou občanského výboru Kujavy a členem rady Městského národního výboru Fulnek. MNV Kujavy formálně zanikl 31. prosince 1978.

Co MNV pro obec zajišťoval

Během své existence MNV Kujavy zajišťoval mimo jiné:

• bytovou a občanskou výstavbu a péči o údržbu bytového fondu,
• dozor nad zásobováním obyvatelstva,
• zajištění služeb a schvalování drobných živností,
• řešení přestupků,
• rozvoj školství, kultury a vzdělání,
• sociální péči a péči o mládež,
• péči o ochranu životního prostředí, půdy, lesů a vodních toků,
• v počátečním období také konfiskaci majetku Němců a kolaborantů, řešení válečných škod a odsun německého obyvatelstva.

Archivní fond

Archivní fond MNV Kujavy je uložen ve Státním okresním archivu Nový Jičín (Zemský archiv v Opavě), pod označením NAD č. 512, archivní pomůcka č. 1316. Fond zahrnuje archiválie z let 1945–1978 (s posteriorou do roku 1981) v celkovém rozsahu 1,28 bm. Obsahuje 50 úředních knih, 1 podací protokol, 7 kartonů a 1 fotoalbum, celkem 59 evidenčních jednotek. Fond zpracovala Petra Martinková, Bc., v roce 2019.

Článek dle archivních záznamů zpracoval Jakub Demel.