Starobylé podzemí z kujavské fary

Každý hrad, kopec i město jsou velmi často opředeny pověstmi tradovanými mezi lidmi ústně nebo písemně, avšak velmi často bez historických důkazů. O to více jsou myticky zajímavější.

Při zjišťování historických zajímavostí našeho kraje jsem se několikrát setkal s tvrzením, že bývalé strážní hrady jako jsou Hukvaldy, Štramberk, Starý Jičín či Helfštýn byly propojeny podzemními kamennými chodbami, někde tak prostornými, že zde projel i muž na koni…

Pod městy byly běžně zbudované sklepní prostory pro uchování potravin, často také místnosti s ledovými cihlami nalámanými v zimních měsících v potoce, které ochlazovaly potraviny, pivo a víno po dlouhé měsíce až do pozdního léta.

Na tyto prostory byly napojené podzemní chodby, které sloužily obyvatelstvu k opuštění města v době válek a požárů, ale také k přísunu vojska a k černému obchodu.

Jedna z pověstí tvrdí, že fulnecký zámek (hrad) byl jednou chodbou propojen se zámkem (hradem) v Odrách, druhá větev vedla na hrad Starý Jičín a další ze starojického hradu na Štramberk. Dnes již zemřelý svědek tvrdil, že navštívil s loučemi chodbu ústící při jedné kapli hřbitova sv. Rocha a vedoucí pod náměstím až do sklepení kostela s. Trojice. Druhá větev vedla na fulnecký zámek. Znalec fulnecké historie ing. Josef Pavlíček toto vyloučil s tím, že ve sklepení kostela několikrát byl a i loňská oprava kostela nic podobného neprokázala.

Také se mezi lidmi povídalo o chodbě z kujavské fary na fulnecký zámek. Vyúsťovala pod Jelením kopcem a znovu se v prostoru silnice Stachovice-Fulnek zanořovala do podzemí.
Jako školáci jsme zkoušeli chodbu prozkoumat, ale z větší části byla po pár metrech zavalena zeminou a propadlým stropem…

Po nastěhovaní do Kujav moje vzpomínka znovu ožila. Proslýchalo se, že chodba začínala z dřevěné šopy v místě bývalé fary…ale nikdo mi to nebyl schopen potvrdit, ani p.Pelešová, která na faře mnoho let bydlela.

Až jednou jsem seděl s kamarádem Jarkem Mrázkem u skleničky vína a hovořili jsme o všem možném, až došlo i na pověst o starobylé chodbě.

„Ale já jsem v té chodbě coby malý kluk byl“ najednou vykřiknul můj kamarád. „To jsem chodil tak do první nebo druhé třídy. Udělali jsme si smolné louče a do chodby jsme asi tak 50 m vstoupili. Potom jsme se ale báli, že se tam můžeme udusit a vrátili jsme se. Pamatuji si, že ze stropu tam visely 20-30cm krápníky, jako v nějaké jeskyni. Některé jsme si odlomili, byly duté. Do chodby se šlo z dřevěné šopy, která tam už dnes není a asi vše bylo zavezeno a zplanýrováno…“

Teď jsem již neváhal a oslovil současného majitele fary, zda nemá nějaké nové informace. Odvětil, že sklepení zasypáno nebylo, že je používá na uskladnění ovoce, zeleniny a brambor. O chodbě nic nevěděl, ale dal souhlas, že sklep spolu prozkoumáme.
Celé podzemí sestává ze dvou poměrně prostorných sklepních místností. Podlaha sklepa je hliněná a od kapající vody jsou zde časté důlky. V jednom z výklenků byly nalezeny nějaké střepy z kameniny a skla, ale zřejmě z novější doby. Zhruba v pravém úhlu vedlo další kamenné schodiště do podzemí druhého sklepa. Zadní část sklepa byla přepažená stěnou z lomového kamene, který barvou napovídal, že je mladšího data a klidně mohl být použit k zazdění uváděné starobylé chodby.

V této části byla hromada hlíny, zřejmě od pokusného kopání a část od sesypu ze stropu. Další průzkum by byl určitě lákavý, ale vzhledem ke stáří a technickém stavu sklepení by byl značně nebezpečný. Myslím, že i tak návštěva byla vzrušující. Nakonec nás čekal i malý bonus. V pravé části sklepení zůstalo několik krápníčků, sice jen asi 10cm délky, ale i tak úžasný objev.