Historie obce a pověsti

Kujavští obyvatelé se ještě vzpamatovávali z kruté zimy přelomu roku 1928-29, kdy noční teploty poklesly až na -42 st. Celsia a pomrzly všechny ořešáky a třešně, také velká část jabloní. Stát přispíval dotacemi na výsadbu stromů, ale za dva roky tuto jizvu nebylo možné zacelit. Hospodářsky byl rok 1931 velmi problematický. Od jara nastalo velké sucho, které trvalo až do žní...

Památník obětem válek se v současné době nachází na rozcestí silnice Fulnek-Bílovec a obecní silnice pokračující směrem na Hladké Životice a Pustějov. Na toto místo byl instalován a slavnostně odhalen v květnu 1948. Ne vždy ale stával na stejném místě.

Život na vesnici nikdy nebyl snadný. Obživa byla získávána v potu tváře při polních pracích. Úroda byla mnohdy poničená nepřízní počasí, škůdci, ale také válkami. Při studování záznamů v kronikách si povšimnete toho, že ve vesnici žilo vzhledem k počtu domů více obyvatel než dnes. Rodiny měly více dětí, ale ty často umíraly ještě v raném věku. Bohatší statky měly výpomoci ve chlévě, na poli i v kuchyni.

Dne 6. května 1945 se ujal pan Ladislav Hořínek, jako člověk znalý místních poměrů a zvolený MNV v Jílovci, funkce předsedy Místní správní komise. Měl nejlepší snahu zařídit v Kujavách vše potřebné a zachránit obci živý i mrtvý inventář a tak zajistit státu majetek.

U silnice Kujavy-Pustějov došlo k tankové bitvě, po níž zůstalo na bojišti pět německých a tři sovětské tanky. První rudoarmějci vstoupili do obce Kujavy již kolem čtvrté hodiny ranní ve čtvrtek 3. května 1945. Postup byl zahájen ze směrů od Pustějova, Bílova a Pohořílek.

Mezi lidmi se povídalo o chodbě z kujavské fary na fulnecký zámek. Vyúsťovala pod Jelením kopcem a znovu se v prostoru silnice Stachovice-Fulnek zanořovala do podzemí. Jako školáci jsme zkoušeli chodbu prozkoumat, ale z větší části byla po pár metrech zavalena zeminou a propadlým stropem.

V dnešním pohledu do minulosti se zaměřím na řemesla. Obec Kujavy byla především obcí zemědělskou, byť v minulosti tudy vedla jedna z větví tzv. Jantarové stezky. Byla to důležitá obchodní spojnice, po níž převáželi kupci svůj tovar od Středozemního moře k Baltu a přinášeli tím obcím zisk.

Pohořílky byly osadou Kujav od roku 1850. V roce 1884 byly přifařeny ke kujavské faře, do Kujav chodily pohořílské děti i do školy. V letech 1911 - 1960 byly samostatnou obcí. Od června 1960 byly opět součástí Kujav s nimiž 1.1.1979 integrovaly k Fulneku, jehož součástí, na rozdíl od Kujav, zůstávají i nadále.

Pan Karel Kutěj se narodil 18. července 1916 v Hošťálkové na Vsetínsku. Po absolvování obecné školy se vyučil lakýrníkem. Následně se přestěhoval do Zlína a začal pracovat ve firmě Baťa. Téměř dvaadvacetiletý Karel byl v březnu 1938 odveden na vojnu.