Antonín Dominik, farář

Stopy faráře Antonína Dominika jsou dodnes patrné na vizáži kostelů v Kujavách a Hladkých Životicích, kde také na faře bydlel.

Za krátkého působení tento kněz svou podnikavostí a schopností rychle zajistit projekty a sehnal firmu, včetně dobrovolníků z řad občanů, dokázal zajistit venkovní opravy, jakož i vnitřní výmalbů kostelů v Hladkých Životicích a Kujavách, jak je patrné dodnes. V Pustějově působil jen jeden rok, ale i tam nechal aspoň částečně opravit kostelní varhany poškozené válkou. 

Pater Antonín Dominik se narodil 25. června 1914 v jihomoravské vsi Ostrožská Lhota. Jeho otec Tomáš Dominik padl hned v prvních dnech 1. světové války. O malého Antonína se starala matka Kateřina a pomáhali její bratři Antonín a Josef Šuránkovi. S jejich pomocí Antonín mohl navštěvovat gymnázium v Hlučíně a později teologii v Olomouci. Na kněze byl vysvěcen v Olomouci 5. července 1940. .

1. srpna nastupuje jako farář ke kostelu v Bouzově. Po čtyřech letech však odchází do Bohuslavic u Konice, a potom je často přemísťován, až 1. srpna 1959 zakotví na 3 roky na faře v Hladkých Životicíh se službou v Kujavách a poslední rok i v Pustějově. 

Páter Antonín Dominik byl dynamické, ale také velmi citlivé a chápající povahy. Brzy se stal velmi oblíbeným mezi věřícími i nevěřícími občany. Jeho životním posláním jej provázela jeho maminka. Droboučká usměvavá postavička, která se mu starala o domácnost. U tehdejší vládnoucí garnitury pochopitelně oblíben nebyl a tak byl často na příkaz úřadů přemísťován. Za přečtení zakázaného Pastýřského listu byl žalářován, ale naštěstí jen krátce. Zachránila jej amnestie. Farnost Hladké Životice opustil 14. října 1962 a byl umístěn do obce Liptáň v Jeseníkách. 

Využil určitého politického uvolnění a pořádal na místní faře duchovní cvičení (exercicie) pro mládež. Sám jsem se dvakrát této akce zúčastnil a bylo to moc fajn. Otevřeně se tam za pomocí lektorů z řad Saleziánů probíraly všechny oblasti lidského života,  především ty, které zajímaly mladého člověka. Tato setkání byla několikadenní a mohl se jich zúčastnit každý, bez rozdílu, zda je věřící, či ne. Tehdy se při závěrečné mši zpívala hymna a já jsem si poprvé uvědomil morální sílu, jakou tato píseň má.

V roce 1994 se kněz Antonín Dominik vrací po mnohaleté duchovní práci do rodné Ostrožské Lhoty. Ač je mu již 80 let, slouží mše nejen v rodné obci, ale i na kopečku nad obcí v kostele u sv. Antonínka. Ve svých 90. letech 25. listopadu 2004 umírá. Je pochován na hřbitově v Ostrožské Lhotě.

Z historických pramenů sestavil Jaromír Heryán.