Heinrich Malcher, podporovatel chudých

(*7.12.1848 - +9.11.1927)

Rod Malcherů je v Kujavách usídlen již několik staletí. První písemný záznam je z roku 1772 o vlastnictví 16,85 ha polí Gerhardem Malcherem. V roce 1946 je rod Malcherů vzpomenut ještě na č. 11, 31, 58, 82, a také na č. 105.

Statek na č. 105 koupil dne 1.5.1820 od původního vlastníka Thomase Freislera za 260 Fl. Johann Malcher. Od něj jej 9.5.1859 odkoupil za 2000 Fl. Ferdinand Malcher a 6.2.1882 jej odkupuje za 10 700 Fl jeho syn, rovněž Ferdinand. Ten však v roce 1888 umírá a od vdovy Aloisie, roz. Blaschke, odkupuje rodinný statek její švagr Heinrich Malcher. Na životní osudy Heinricha Malchera se podíváme podrobněji.

Narodil se 7. prosince 1848 na statku č. 105 v Kujavách. Čtyři ročníky základní školy navštěvoval v Kujavách a 4 ročníky v Hranicích na Moravě. Po absolvování šesti let střední školy v Opavě navštěvoval Spolkovou polytechnickou vysokou školu v Curychu. Vojenskou přípravu absolvoval v Bregenzu, ale na jaře 1873 se přestěhoval do Poly, kde se přihlásil jako jednoroční dobrovolník k námořnímu vojsku. Pracoval zde jako inženýr při stavbách lodí v Terstu a San-Roku. Následně působil opět v roli inženýra při regulaci Dunaje ve Vídni. Zde také složil lodní zkoušku.

V roce 1877 převzal funkci lektora na Polytechnickém institutu hydraulického inženýrství v Rize (Lotyšsko). 24. listopadu 1888 vstoupil do manželského svazku s Marií, rozenou Schwarz a měli spolu 3 děti. Richard se narodil v Rize a vystudoval gymnázium v Opavě, Gerhard byl rovněž absolventem gymnázia v Opavě. Dcera Helene se provdala za doktora medicíny ve Vídni MUDr. Kiesewettera. Všechny tři děti později dosáhly velmi slušného uplatnění.

Po smrti bratra se Heinrich vrací do rodných Kujav a v roce 1890 odkupuje od vdovy po svém bratrovi zemědělskou usedlost, jejíž obytnou část přestavuje do podoby noblesní vily. Také bývala nazývána „Villa Malcher“. Měl zde instalován první vodovod v obci na principu hydraulického válce. Druhý byl zbudován na č. 100 v kujavských lázních Josefa Falgenhauera. Heinrich Malcher jako profesor zmíněného institutu v Rize nastupuje v roce 1902 do starobního důchodu. Jenže politické dění v Evropě i v Rusku nebylo pro něj zrovna příznivé. Nejprve přišel v období 1. sv. války o nárok na starobní důchod a následně o veškerá uložená aktiva následkem revolučních událostí v Rusku. Své životní potřeby si tedy zabezpečuje z výsledků hospodaření na statku a také z uplatnění znalostí v oboru stavebnictví, poradenstvím a stavebních dozorech na stavbách. Umírá v Kujavách 9. listopadu 1927. Jeho syn Gerhard s rodinou se v roce 1946 dostal do odsunu.

V kujavské obecní kronice, jejíchž překlad do latinky jsem získal od rodáka z Moravských Vlkovic pana Bernharda Malchera, je Heinrich Malcher uváděn, jako štědrý přispívatel na podporu chudých studentů, ale i na účely veřejně prospěšných činností v obci.

Z historických pramenů sestavil Jaromír Heryán