Větrné mlýny u č. p. 32 a 22

Vrátíme se v příběhu o větrných mlýnech v Kujavách opět směrem k Fulneku, ale již po druhém břehu Děrenského potoka.

Jurkův větřák

Byl to dřevěný sloupový větřák, který patřil k selské usedlosti na čp.32. Mlýn stál po pravé straně  silnice z Kujav do Hladkých Životic, asi 375 m od vsi. Zatím nevíme, kdo a kdy tento větřák postavil. Z historických dokumentů vyplývá, že majiteli selského gruntu na č.32 v Kujavách byli od roku 1817 Mathes Jurke se svou manželkou Alžbětou, kteří usedlost převzali od Martina Jurka za 238 zl. Od roku 1862 usedlost vlastnil Jan st. Jurke s manželkou Annou, v roce 1893 je uveden majitel usedlosti Jan ml. Jurke s manželkou Matyldou.

Z vysoké kupní ceny usedlosti z roku 1862 můžeme usuzovat, že větrný mlýn byl postaven za Mathese Jurka, tedy nejpozději v roce 1861, protože následující rok Mathes Jurke umírá a jeho syn již usedlost vlastnil.

Na Jurkově větřáku mleli buďto zaměstnanci usedlosti č.32, anebo cizí nájemci mlýna.

S činností mlýna souvisel snad také provoz pekařství, které je na tomto čísle doloženo ještě v roce 1921.

V roce 1878 byl tento mlýn rozebrán a převezen do Pohořena č.77,  kde v předchozím roce větřák vyhořel a byl tedy nahrazen kujavským. Tento mlel ještě v roce 1910 a zanikl někdy v letech 1.světové války. Dochovala se jeho fotografie z Pohoře.

Staffův,  následně Barwigův větřák

Původně dřevěný,  později zbořený a vystavěný nový zděný (tzv.holandský typ) větřák patřil k zemědělské usedlosti na č.22. Byl nejstarším a nejvýznam-

nějším větrným mlýnem v obci. Majitelem v té době, a zřejmě též stavitelem zděného větřáku  byl sedlák Ferdinand Staffe ,  který koupil usedlost od otce Filipa v roce 1854. Filip Staffe zemřel roku 1869 jako vdovec. Ferdinand,  který zemřel 5 let po svém otci, zanechal po sobě vdovu Terezii. Po Ferdi-nandovi převzal usedlost za 8000zl.v roce 1874 jeho syn Franz Staffe se svou manželkou Ludovikou. V roce 1897 přešla sňatkem usedlost i s mlýnem na Josefa Barwiga (1863 – 1939), který se oženil s Rosinou ( 1882 – 1926), dcerou Franze Staffeho.

Od roku 1924 až do roku 1943 byl majitelem celé usedlosti Josefův syn Jindřich Staffe,  který žil v Kujavách až do odsunu.

Majitelé usedlosti udržovali mlýn v chodu prostřednictvím mlynářských tovaryšů. Poslední zpráva o činnosti větřáku je z roku 1932. Mlýn zanikl před 2.světovou válkou. Jeho rozměry jsou odhadnuty takto: celková výška větřáku po korouhvičku 18,7m.Výška otočné střechy 5,1m . Průměr kruhového zdiva u paty 13,2m  a u střechy 11,5m. Délka křídel 13,2 metry.

Ve staré hospodě na č.100 byl namalován velký obraz tohoto mlýna, na rozdíl od fotografií se však nedochoval.