Historie lázní v Kujavách

"Přírodní kosmetika Kneipp rozmazlí pokožku i smysly"

Poznejte sílu přírody na vlastní kůži s přírodními výrobky značky Kneipp^®. Receptura olejů do koupele, sprchových gelů, krémů a další pečující kosmetiky je založena na vodoléčbě Sebastiana Kneippa a pečlivém sběru těch správných bylinek.

Kneippova lázeň je vodoléčebnou otužovací procedurou, která též zrychluje metabolismus. Podstatou Kneippovy lázně je ochlazování a ohřívání nohou s použitím vody. Klasická lázeň se sestává ze dvou chodníků, kterou jsou vydlážděny oblázky. V jednom je teplá voda okolo 40 °C, ve druhém studená voda. Napřed se nohy zahřejí, pak se zchlazují. Takto se to opakuje několikrát za sebou.

Kneippova lázeň nese jméno po svém objeviteli, německém faráři a léčiteli Sebastianu Kneippovi (1821 - 1897) z bavorského městěčka Bad Wörishofenu, asi hodinu cesty autem na západ od Mnichova. (reklamní sdělení na internetu)

A co s tím mají společného Kujavy?

Příběh začíná roku 1896, kdy se vydal Josef Falgenhauer do pověstných lázní v bavorském Vörishofenu, aby si tam léčil počínající slepotu. Velmi jej zaujaly metody majitele lázní, pastora Sebastiana Kneippa. Poslouchal jeho přednášky a sám na sobě vyzkoušel různé léčebné procedury. 

V Šenově u Nového Jičína započal s prvními léčebnými pokusy, které měly veliký ohlas u jeho přátel.

Zakoupil tedy budovy v Kujavách na č.p. 100 a 101 za účelem vybudování lázní po vzoru Sebastiana Kneippa. V roce 1898 zřídil první vany a sprchy. Dostal se však v roce 1901 do vážného konfliktu s úřady a živnost musel uzavřít. Zasáhla však vyšší moc. Karl Staffe, bydlištěm v Kujavách č.p. 18, který byl toho času poslancem Zemského sněmu, mu ještě ve stejném roce zajistil licenci pro "vodní lázeň". 

Josef Falgenhauer byl podnikavý, a tak již v roce 1907 dopravoval vodu do lázní potrubím tlakovaným pomocí čerpadla s hydraulickými válci. V roce 1908 se v lázních rozsvítila první punčoška osvětlení s hořícím acetylénem, plynem, který byl vyvíjen v nádobě s karbidem vápníku pomocí kapající vody. 

O léčbu v kujavských lázních byl obrovský zájem, proto Josef Falgenhauer lázně rozšiřuje a buduje ubytovací kapacity pro přibývající hosty. Hosté mu kolegiálně říkali "otec Kneipp".

První světová válka krutě zasáhla do osudů lidí a silně poškodila hospodářství. Pole byla nedostatečně obdělávána, často vypleněna postupem armád. Nastal hlad a všeobecný nedostatek jídla. Josef Falgenhauer musel lázně uzavřít. 27. července 1918 umírá, zcela slepý. 

Po válce převzala živnost po zemřelém jeho manželka Erna. Provoz lázní byl obnoven. Hostitelkou se stala "máma Kneipp", jak vdově říkali. V roce 1924 se do budování živnosti přidává syn Josef. Rozšiřuje ubytovací kapacitu lázní. Procedury jsou obohaceny o parní a vanové koupele.

Kujavský kronikář Anton Nehiba v Gemeinde Gedenkbuch na str. 112 uvádí, že ročně tyto lázně navštívilo kolem 200 zahraničních turistů.

V roce 1930 Josef Falgenhauer ml. buduje s pomocí bankovního úvěru prostornou halu. Avšak následkem hospodářské krize v roce 1933 se dostává do potíží se splácením úvěru. Návštěvnost lázní poklesla a v roce 1934 je na něj uvalena exekuce. Banka lázně odkoupila za 85 500,- K, ale nechal zde Josefa Falgenhauera jako nájemce. V roce 1940 odkoupil lázně zpět. 

Popisek dobové fotografie informuje, že po smrti matky její roli převzala Falgenhauerova žena Aloisie. Dále již o osudu lázní historické prameny mlčí.

Avšak v Kujavské kronice Bildband Klantendorf je na str. 85 záznam z konce války o povinnosti Josefa Falgenhauera, spolu s asi desítkou soukmenovců obce, fárat na šachtě v Ostravě v Mariánských Horách. Do odsunu se dostal na jaře 1946.

Co se dělo s lázněmi potom se lze jen domnívat. Historické záznamy uvádějí, že od 1.3.1946 zde hospodařili Zdeněk a Elvíra Mertovi, ale to je již jiná kapitola.

Použité prameny:

• Gemainde Gedenkbuch Klantendorf, Digitální archiv ZA v Opavě
• Bildband Klantendorf, Digitální archiv ZA v Opavě
• Oblastní archiv Nový Jičín, Kujavy č.p. 100 a 101, Fond MNV Kujavy, ONV Bílovec a ONV Nový Jičín
• Wikipedia Sebastian Kneipp, lázně Bad Wörishofen
• Dobové pohlednice, sbírka autora článku