Osvobození obce Kujavy v roce 1945 a život po válce

U silnice Kujavy-Pustějov došlo k tankové bitvě, po níž zůstalo na bojišti pět německých a tři sovětské tanky. První rudoarmějci vstoupili do obce Kujavy již kolem čtvrté hodiny ranní ve čtvrtek 3. května 1945. Postup byl zahájen ze směrů od Pustějova, Bílova a Pohořílek. Dělostřelectvo Rudé armády odstřelovalo obec z návrší zvaného Pohořílská skalka. Zejména prostor kolem kostela, na němž byla německá pozorovatelna. Bleskovým postupem směrem od Bílovce hnala tak zvanou ,,neporazitelnou armádu" kolem kujavského kostela, který po litém boji dobyla a vyčistila. Potom se boj rozpoutal znovu v lesíku pod kostelem. Fašisté se stáhli do usedlosti na č. 19, kde si zřídili kulometné hnízdo. Ale šíleně odvážní sovětští vojáci asi po půlhodinové přestřelce tuto usedlost, za pomoci letadel, dobyli a hnali utíkající Němce směrem k Hladkým Životicím, kde byli zaskočeni a zajati. Němečtí vojáci ustupovali polními cestami na Hladké Životice a Stachovice v cílovém směru na Suchdol. V 7 hodin ráno, kdy po krutých bojích o každou píď', vyhnala slavná Rudá armáda fašistická vojska z obce Kujavy. Obec byla až na jihovýchodní část osvobozena. Dělostřeleckou a minometnou palbou bylo zničeno šest domů, sedm chlévů a čtyři stodoly. V obci při osvobozování sehrály svoji úlohu i tanky, jeden německý byl zneškodněn v prostoru kostela a jeden sovětský u jmenované Pohořílské skalky na silnici mezi Pohořílkami a Kujavami. Padlo zde sedmnáct sovětských vojáků, čtyřicet německých a dvě ženy německé národnosti. Byly jimi Leipertová střelbou z pušky a Bienertová střepinou granátu. Padli, abychom my mohli žít. Abychom mohli žít v českých Kujavách. Tímto okamžikem přestala existovat německá vesnice Klantendorf. Ve večerních hodinách většina německých vojáků obec Kujavy opustila. 

Osvobození obce za druhé světové války připomíná památník umístěný na křižovatce Bílovec - Fulnek. Tento památník byl původně věnován památce padlých a pohřešovaných synů z první světové války, jenž byl vysvěcen v roce 1922. Po druhé světové válce byl pomník poničen.

Po osvobození naší drahé vlasti bylo zapotřebí rychlé a účinné akce k osídlení českého pohraničí, ve kterém do osvobození vládli Němci. A tak jako jinde, i v obci Kujavách se začalo s osidlováním. Byly utvořeny Národní výbory a v obcích, kde nebylo dostatek českých starousedlíků, byly jmenovány správní komise. Tak byla utvořena i Správní komise v Kujavách. V Kujavách se této práce ujal pan Josef Blaheta z Jílovce, předseda Místního národního výboru v Jílovci. Jemu pak neúnavně pomáhal pan Ladislav Hořínek, který byl jmenován správním komisařem pro obec Kujavy.

Žně roku 1945
Byly to první žně v osvobozené republice a nově počeštěné pohraniční obci Kujavy. Byla to práce nadlidská, jelikož vše bylo zanedbáno bývalými německými majiteli, kteří v panickém strachu před slavnou Rudou armádou, bezhlavě utíkali, nestarajíce se o nic. Řepy a brambory byly přerostlé plevelem tak, že mnohde byly úplně zahlušené a nezbylo už nic jiného než zaorat. Bohudík počasí našim osídlencům přálo tak, že ke spokojenosti všech byla úroda včas a za sucha svezena do stodol. Nebylo však času si narovnat záda, neboť už volaly další práce a těch bylo přespříliš. Mlácení, otavy, brambory, řepa a stále shon od noci do noci práce a práce. Protože však všichni osídlenci byli pracovití, byly do zimy všechny práce včas zvládnuty.

Škola roku 1945
Přistěhováním českých rodin vznikl problém školy v Kujavách. Po Němcích zůstala stará školní budova, válečnými událostmi značně poškozena. Nebyli bychom však Čechy, kdybychom se nepostarali o brzké opravení školní budovy. V krátkém čase byla škola způsobilá k vyučování. Správce školy byl okresní školskou komisí ustanoven pan Josef Sasín, řídící učitel ve výslužbě. Bydlel v Ostravě - Muglinově a do Kujav denně dojížděl. Tak začalo u nás vyučování. Počet žáků den ode dne rostl, takže 1. září už bylo ve škole 60 dětí a ku konci roku dokonce 66 dětí.

Úřadovna MNV a poštovní úřad v Kujavách
První úřadovna Místní správní komise byla na místě bývalé německé pošty, než se opravil a dostavěl domek vedle pošty, kde byl úřad přemístěn. Pak bylo započato s opravou poštovního úřadu. Tyto práce byly ukončeny 29. července 1945.

Sbor dobrovolných hasičů
Pan předseda MNV dal podnět k založení českého sboru dobrovolných hasičů a sám se také plně zasadil o realizaci této myšlenky. Postaral se o vrácení agregátu, který byl z Kujav odvlečen Němci. Kromě něj byla k dispozici dřevěná ruční stříkačka. Pan Josef Paták, malíř a natěrač napsal na oba stroje český nápis. Jako první velitel sboru byl zvolen pan Ladislav Hořínek a sbor dobrovolných hasičů v Kujavách započal své první požární cvičení dne 1. srpna 1945. Starostou sboru byl zvolen pan Jaroslav Mrázek.

Mateřská škola
Aby naším zemědělcům, přetíženým polními pracemi, byl jejich úkol usnadněn, byla zřízena mateřská škola. Pro nedostatek vhodných místností byla umístěna v obecné škole v bytě správce školy. Vyučování zahájila učitelka slečna Jiřina Macenauerová 15. listopadu 1945 s 22 dětmi. Pedagogickým dozorem byl pověřen správce obecné školy p. Josef Sasín.

Kostel sv. Michala
V poslední fázi bojů byl silně poškozen i kostel, protože na jeho věži byla fašisty zbudována pozorovatelna a kulometné hnízdo. Utrpěl proto několik dělostřeleckých zásahů a stal se nezpůsobilý pro návštěvy věřících a konání bohoslužeb. Tyto byly prozatímně slouženy ve výběžné části fojtství. Největší zásluhu na úpravě tohoto stánku měl pan Josef Paták a Oldřich Mrázek. V této době se započalo i s opravou fary. V pozdějších časech pak byl zvolen kostelní konkurenční výbor.

Jak se osídlovalo
Dne 6. května 1945 se ujal pan Ladislav Hořínek, jako člověk znalý místních poměrů a zvolený MNV v Jílovci, funkce předsedy Místní správní komise. Měl nejlepší snahu zařídit v Kujavách vše potřebné a zachránit obci živý i mrtvý inventář a tak zajistit státu majetek. Na usedlostech u Němců zabavil 734 q chlebovin. Z nich bylo na mlivo do fulneckého mlýna odvezeno zboží, které bylo vyměněno na 5 000 kg mouky. 3 500 kg bylo rozděleno národním správcům a Němcům, kteří byli bez potravin. Zajistil 65 kusů krav a 45 koní. Po dlouhém hledání byla nalezena 2 hříbata a 6 krav a vráceny zpět do Kujav. Na hotovosti zajištěno 14 738 říšských marek a několik vkladních knížek. 200 q brambor bylo vyměněno za uhlí v ceně 2 219 Kčs. Za reveň bylo utrženo 12 656 Kčs. Za prodané brambory ztrženo 12 002 Kčs. Veškeré tyto peníze byly uloženy ve spořitelně v Novém Jičíně.

V měsíci červnu byla ustanovena místní vyživovací komise. Zásobovacím referentem byl jmenován pan Vladimír Kubík, obchodník v Kujavách. Vydáváním potravinových lístků byl pověřen pan Josef Tvardík. V tomtéž měsíci byla zřízena i sedmi členná MSK.

Dne 26. listopadu 1945 se dostavili do Kujav úředníci ONV z Nového Jičína a po zjištění, že obec je v nejlepším pořádku spravována, dali návrh pro zřízení MNV. Předsedou tohoto prvního MNV byl zvolen dosavadní předseda MSK pan Ladislav Hořínek.

Předseda MNV se staral i o bezpečnost osídlenců. Utvořil občanskou stráž, jejímž velitelem byl jmenován pan Adolf Buroň a jemu k ruce byli přiděleni Emil Pavlík, Ladislav Řezníček, František Franek, Josef Tvardík, Josef Návrat a Vladimír Kubík.

Jelikož bylo členů hlídky málo, byli nuceni tito dobrovolní zastánci pořádku a klidu držeti službu až 24 hodin nepřetržitě, stále ohrožováni jednak německými občany, jednak zbytky rozprášené německé armády.

Předseda MNV přebíral žádosti uchazečů o majetky, postupoval je k projednání a schválení ONV v Bílovci.

Osídlování se neobešlo bez potíží. Nesnáze vznikly, když ministerstvo zemědělství určilo obci Kujavám usídlit několik rodin zahraničních vojáků z Volyně a jednoho vojáka z Anglické armády - rovněž českého legionáře. Potíž byla v tom, že před dojitím tohoto příkazu byly veškeré usedlosti v Kujavách již osídleny. Protože občané z usedlostí, které si naši volyňští bratři vybrali, dovedli ocenit jejich zásluhy při našem osvobození, dobrovolně jim ustoupili a vrátili se do svých původních domovů. Shodou okolností se jednalo o lidi, kteří měli doma, byť i válkou poškozena, svá hospodářství, takže nebyli zvlášť těžce poškozeni.