csenfrdekoplrusk

Pohořílky

Při silnici z Kujav směrem na Bílovec se nachází malá vesnička Pohořílky. Ves je vystavěná na východní vyvýšenině nad Bravinským potokem v nadmořské výšce 321 m.
Jedná se o starobylou obec. Při budování vrchnostenského dvora v 18. století byla na místě ruin bývalého renesančního zámečku nalezena kamenná deska s vytesaným datem roku 1322.
V různých dobových dokumentech se vyskytuje pod názvy např.Pohořalka, Pohořelka, Pohrolky, Pohořílka, ale také Scirbine nebo německy Schimbsdorf či Schimmelsdorf. Z německého Schimmelsdorf pochází i znak obce doleva se vzpínající bělouš.
První písemná zmínka o obci Scirbine pochází z roku 1329. Její držitelé byli manové fulneckého panství. V roce 1329 to byli Ješek a Drslav z Kravař.

Pokračovat ve čtení

  • Přečteno: 229

Heinrich Malcher

(*7.12.1848 - +9.11.1927)

Rod Malcherů je v Kujavách usídlen již několik staletí. První písemný záznam je z roku 1772 o vlastnictví 16,85 ha polí Gerhardem Malcherem. V roce 1946 je rod Malcherů vzpomenut ještě na č. 11, 31, 58, 82, a také na č. 105.
Statek na č. 105 koupil dne 1.5.1820 od původního vlastníka Thomase Freislera za 260 Fl. Johann Malcher. Od něj jej 9.5.1859 odkoupil za 2000 Fl. Ferdinand Malcher a 6.2.1882 jej odkupuje za 10 700 Fl jeho syn, rovněž Ferdinand. Ten však v roce 1888 umírá a od vdovy Aloisie, roz. Blaschke, odkupuje rodinný statek její švagr Heinrich Malcher.
Na životní osudy Heinricha Malchera se podíváme podrobněji.

Pokračovat ve čtení

  • Přečteno: 198

Přijít o střechu nad hlavou ...

Přečtete-li si tento slogan, ihned se vám vyjeví pocit něčeho nepříjemného, život ohrožujícího. Váš dům je pro vás jistota, bezpečí. Musí být pevný, teplý a dostatečně odolný k živelním událostem. Jinak řečeno, musí mít v pořádku mj. i střechu, aby do něj nezatékalo.
V prehistorických dobách lidé používali k zastřešení větve vymazané jílem, rákosí, později došky ze slámy. Také výroba dřevěných šindelů měla velkou tradici, zvláště na Valašsku. Nevýhodou těchto materiálů byla poměrně krátká životnost a v případě ohně došlo vždy ke vzniku škod i na okolních staveních. Dalším přírodním materiálem ke krytí střech byla štípaná břidlice (tzv. šifr). Nejbližší doly na těžbu břidlice byly v Děrném, Odrách, ale hlavně na Budišovsku a Bruntálsku. S rozvojem řemesel, cechů a vznikem průmyslové výroby získávaly přírodní materiály na kvalitě novými technologiemi zpracování. Můžeme zmínit použití kovů, např. mědi, hliníku, zinku či železa, cementové tašky, ohnivzdorný azbestový kompozit ve tvaru čtverců nebo vlnitých panelů zvaný „Eternit“.
Záměrně jsem ve výčtu vynechal cihlovou střešní krytinu, tzv. cihlovou tašku.

Pokračovat ve čtení

  • Přečteno: 287

Karl Staffe

Karl Staffe se narodil 8. listopadu 1856 v Kujavách na čp. 18. Navštěvoval základní školu v Kujavách a poté nižší reálnou školu v Novém Jičíně. Rád by ve studiu pokračoval, ale protože v domě zůstaly jen jeho dvě sestry, musel se postarat o dům a hospodářství.
V roce 1883 se oženil s Theresií, roz. Paulerovou. Měli 3 děti. Nejstarší syn Karl (*1885) převzal rodinné hospodářství, mladší Adolf (*1887) se stal pedagogem na Vysoké škole zemědělské ve Vídni. O nejmladší dceři Marii víme jen, že se narodila roku 1896 a dožila se dospělosti.
Hospodaření touhy a ambice Karla Staffeho st. nikdy nenaplnilo. Zajímaly jej novoty a rozvoj vědy ve všech oblastech.
Pořídil si první jízdní kolo na vesnici, později první motor pro mlátičku.

Pokračovat ve čtení

  • Přečteno: 204

No, nekupte to ...

V dnešním pohledu do minulosti se zaměřím na řemesla. Obec Kujavy byla především obcí zemědělskou, byť v minulosti tudy vedla jedna z větví tzv. Jantarové stezky. Byla to důležitá obchodní spojnice, po níž převáželi kupci svůj tovar od Středozemního moře k Baltu a přinášeli tím obcím zisk. Změna nastala obdobím „vědeckotechnické revoluce“, jak tomu rádi říkáme. Začala se rodit velká výrobní centra v Ostravě, Novém Jičíně, Příboru, Opavě, ale i v menších městech. Hlavní ránu této oblasti však způsobilo vybudování Severní dráhy Františka Ferdinanda z Přerova do N. Bohumína v roce 1900. Byla to rozhodující dopravní tepna, jíž proudil veškerý kapitál a míjel v tomto směru mnohá města. Stavěly se železárny, otvíraly se doly… V této době začal Fulnek, Odry, Vítkov a jiná městečka zaostávat, neboť plánovaná dráha z Fulneku do Opavy zůstala jen v rozpracovaných projektech a drobných přípravných stavbách.

Pokračovat ve čtení

  • Přečteno: 200

Anton Nehiba

Na zasedání obecního zastupitelstva obce Kujavy (tehdejší Klantendorf) dne 14. listopadu 1923 byl na základě zákona č.80/ 1920 a prováděcí vyhlášky ze dne 9.6.1921 zvolen první výbor pro místní historii. Tento výbor tvořili starosta obce Johann Blosch, občané Franz Barwig 103 a Karl David 40. Na stejné setkání byl přizván i emeritní vyšší učitel místní školy Anton Nehiba.

Pokračovat ve čtení

  • Přečteno: 147

Starobylá podzemí

Zdravím Vás, dnes se maličko vrátíme do oblasti pohádek a pověstí. Každý hrad, kopec i město jsou velmi často opředeny pověstmi tradovanými mezi lidmi ústně nebo písemně, avšak velmi často bez historických důkazů. O to více jsou myticky zajímavější.
Při zjišťování historických zajímavostí našeho kraje jsem se několikrát setkal s tvrzením, že bývalé strážní hrady jako jsou Hukvaldy, Štramberk, Starý Jičín či Helfštýn byly propojeny podzemními kamennými chodbami, někde tak prostornými, že zde projel i muž na koni…
Pod městy byly běžně zbudované sklepní prostory pro uchování potravin, často také místnosti s ledovými cihlami nalámanými v zimních měsících v potoce, které ochlazovaly potraviny, pivo a víno po dlouhé měsíce až do pozdního léta.

Pokračovat ve čtení

  • Přečteno: 215

Osvobození obce Kujavy v roce 1945

U silnice Kujavy-Pustějov došlo k tankové bitvě, po níž zůstalo na bojišti pět německých a tři sovětské tanky. První rudoarmějci vstoupili do obce Kujavy již kolem čtvrté hodiny ranní ve čtvrtek 3. května 1945. Postup byl zahájen ze směrů od Pustějova, Bílova a Pohořílek. Dělostřelectvo Rudé armády odstřelovalo obec z návrší zvaného Pohořílská skalka. Zejména prostor kolem kostela, na němž byla německá pozorovatelna. Bleskovým postupem směrem od Bílovce hnala tak zvanou ,,neporazitelnou armádu" kolem kujavského kostela, který po litém boji dobyla a vyčistila. Potom se boj rozpoutal znovu v lesíku pod kostelem. Fašisté se stáhli do usedlosti na č. 19, kde si zřídili kulometné hnízdo. Ale šíleně odvážní sovětští vojáci asi po půlhodinové přestřelce tuto usedlost, za pomoci letadel, dobyli a hnali utíkající Němce směrem k Hladkým Životicím, kde byli zaskočeni a zajati. Němečtí vojáci ustupovali polními cestami na Hladké Životice a Stachovice v cílovém směru na Suchdol. V 7 hodin ráno, kdy po krutých bojích o každou píď', vyhnala slavná Rudá armáda fašistická vojska z obce Kujavy. Obec byla až na jihovýchodní část osvobozena. Dělostřeleckou a minometnou palbou bylo zničeno šest domů, sedm chlévů a čtyři stodoly. V obci při osvobozování sehrály svoji úlohu i tanky, jeden německý byl zneškodněn v prostoru kostela a jeden sovětský u jmenované Pohořílské skalky na silnici mezi Pohořílkami a Kujavami. Padlo zde sedmnáct sovětských vojáků, čtyřicet německých a dvě ženy německé národnosti. Byly jimi Leipertová střelbou z pušky a Bienertová střepinou granátu. Padli, abychom my mohli žít. Abychom mohli žít v českých Kujavách. Tímto okamžikem přestala existovat německá vesnice Klantendorf. Ve večerních hodinách většina německých vojáků obec Kujavy opustila. 

Pokračovat ve čtení

  • Přečteno: 531

Na vesnici byl život těžký ...

Kujavský učitel Anton Nehiba (1860-1955) byl nejen velmi nadaný malíř a truhlář, ale také velmi schopný kronikář. V kujavské kronice GEMEINDE GEDENKBUCH KLANTENDORF podává mnoho detailních informací z různých období života obyvatel obce. Život na vesnici nikdy nebyl snadný. Obživa byla získávána v potu tváře při polních pracích. Úroda byla mnohdy poničená nepřízní počasí, škůdci, ale také válkami. Při studování záznamů v kronikách si povšimnete toho, že ve vesnici žilo vzhledem k počtu domů více obyvatel než dnes. Rodiny měly více dětí, ale ty často umíraly ještě v raném věku. Bohatší statky měly výpomoci ve chlévě, na poli i v kuchyni. Vesnické obyvatelstvo také muselo pracovat „na panském“a tato povinnost neznala dne ani noci. Lidé museli odvádět desátky z úrody, naturální i jiné dávky. Povinnosti jsou historicky zdokumentovány. K částečným úlevám došlo v nařízení císařovny Marie Terezie o omezení robot na 3 dny v týdnu, jenže nebylo dáno které. Následník trůnu císař Josef II. šel ještě dále a v letech 1780-1790 vydal dekret o zrušení nevolnictví, kdy se stal rolník fiktivní osobou vlastního práva, ale skutečné zrušení roboty přišlo až v roce 1848.

Pokračovat ve čtení

  • Přečteno: 207

Památník obětem válek

(zpracoval ing. Jaromír Heryán)

Projíždíme-li kteroukoli, i malou obcí, spatříme téměř vždy charakteristickou architektonickou dominantu a tou je kostel, malý kostelík nebo kaple. 

Památníky obětí válek bývají více méně zastrčené a zamaskované okrasnými keři nebo vzrostlými dřevinami. Jsou výrazem historické paměti společnosti. Slouží k zamyšlení a připomínání řídících procesů, které daly důvod ke zbudování těchto pietních míst. Udržování této paměti se děje např. kladením věnců k výročím vztahujícím se k těmto událostem a také pravidelnou péči o památník a jeho okolí. Péče o tato místa má podporu i v legislativě.

Pro účely obecního zpravodaje a internetu jsem si pro Vás připravil malou laickou studii tak, jak se mi podařilo z historických dokumentů zjistit.

Pokračovat ve čtení

  • Přečteno: 439

Rok 1931

Píše se rok 1931. Krach na newyorské burze z října 1929 se přesunul do Evropy. Bankovní krach rakouské Credit-Anstalt ovlivnil politiku a hospodářství v celé Evropě. Znatelně poklesly ceny komodit nejen v průmyslové oblasti, ale i v zemědělství. Národohospodářské problémy zcela zastřely smutnou událost a to, že 28. ledna 1931 zemřela velká česká operní pěvkyně Ema Destinová, následně 12. března historik a spisovatel Alois Jirásek a 18. října velký americký vynálezce Thomas Alva Edison (mj. vynálezce žárovky).
Kujavští obyvatelé se ještě vzpamatovávali z kruté zimy přelomu roku 1928-29, kdy noční teploty poklesly až na -42 st. Celsia a pomrzly všechny ořešáky a třešně, také velká část jabloní. Stát přispíval dotacemi na výsadbu stromů, ale za dva roky tuto jizvu nebylo možné zacelit.

Pokračovat ve čtení

  • Přečteno: 206

Dvě epizody z posledních dnů konce 2. světové války

(volně dle běžně dostupných zdrojů sepsal ing. Jaromír Heryán)

Zatímco v Berlíně již nad budovou Říšského sněmu sovětský prapor, na severozápadní Moravě se odehrávaly ještě urputné boje mezi vojsky 4. horské divize seskupení armád MITTE  vedené polním maršálem Ferdinandem Schörnerem a vojsky 4. Ukrajinského frontu generála Jeremenka s nasazením 60. gardové armády, podporované 1. gardovou armádou, ale především 38. gardovou armádou gen. plk. Moskalenka.

Německá vojska využívala systém opevnění vybudovaný mezi Opavou a Ostravou do roku 1938, také sítě různých zátarasů, zákopů a okopů, protitankových překážek, které narychlo zbudoval německý Volkssturm. Boje řádily v tomto prostoru několik týdnů a až koncem dubna se podařilo fašistická vojska zatlačit dál do vnitrozemí Moravy.

Podařilo se mi dohledat dvě epizody z období těchto dnů. O jedné jsem zběžně věděl. Jednalo se o poznámku v kronice, že na katastru obcí Pustějov a Kujavy byla 2. května 1945 svedená malá tanková bitva. Druhou informaci jsem získal při vyhledávání podkladů z mnoha zdrojů. 

Pokračovat ve čtení

  • Přečteno: 513