U silnice Kujavy-Pustějov došlo k tankové bitvě, po níž zůstalo na bojišti pět německých a tři sovětské tanky. První rudoarmějci vstoupili do obce Kujavy již kolem čtvrté hodiny ranní ve čtvrtek 3. května 1945. Postup byl zahájen ze směrů od Pustějova, Bílova a Pohořílek. Dělostřelectvo Rudé armády odstřelovalo obec z návrší zvaného Pohořílská skalka. Zejména prostor kolem kostela, na němž byla německá pozorovatelna. Bleskovým postupem směrem od Bílovce hnala tak zvanou ,,neporazitelnou armádu" kolem kujavského kostela, který po litém boji dobyla a vyčistila. Potom se boj rozpoutal znovu v lesíku pod kostelem. Fašisté se stáhli do usedlosti na č. 19, kde si zřídili kulometné hnízdo. Ale šíleně odvážní sovětští vojáci asi po půlhodinové přestřelce tuto usedlost, za pomoci letadel, dobyli a hnali utíkající Němce směrem k Hladkým Životicím, kde byli zaskočeni a zajati. Němečtí vojáci ustupovali polními cestami na Hladké Životice a Stachovice v cílovém směru na Suchdol. V 7 hodin ráno, kdy po krutých bojích o každou píď', vyhnala slavná Rudá armáda fašistická vojska z obce Kujavy. Obec byla až na jihovýchodní část osvobozena. Dělostřeleckou a minometnou palbou bylo zničeno šest domů, sedm chlévů a čtyři stodoly. V obci při osvobozování sehrály svoji úlohu i tanky, jeden německý byl zneškodněn v prostoru kostela a jeden sovětský u jmenované Pohořílské skalky na silnici mezi Pohořílkami a Kujavami. Padlo zde sedmnáct sovětských vojáků, čtyřicet německých a dvě ženy německé národnosti. Byly jimi Leipertová střelbou z pušky a Bienertová střepinou granátu. Padli, abychom my mohli žít. Abychom mohli žít v českých Kujavách. Tímto okamžikem přestala existovat německá vesnice Klantendorf. Ve večerních hodinách většina německých vojáků obec Kujavy opustila.
Pokračovat ve čtení