Pověsti a historické články

Jihovýchodně od Fulneku leží obce Stachovice, Kujavy a Životice. V místě, kde se stýkají hranice těchto vsí, byl kdysi pohřben jistý voják Schieler. Dostal se do Kujav během bojů a když válka ustala, rozhodl se, že zde zůstane natrvalo.

Bylo to krátce před Vánocemi, když na jeden statek v Kujavách přišla vědma. Byla to drobná žena s černými vlnitými vlasy. Bydlela v malém domku na okraji lesa v Lukavci.

Nástup zimy přinášel pro mnohé radostné večery. Jednou z oblíbených zábav bývala posvícenská tancovačka.

Ve sklepení fojtství v Kujavách býval duch. Naháněl lidem strach a bránil jim vykonávat své denní povinnosti.

Příběh začíná roku 1896, kdy se vydal Josef Falgenhauer do pověstných lázní v bavorském Vörishofenu, aby si tam léčil počínající slepotu. Velmi jej zaujaly metody majitele lázní, pastora Sebastiana Kneippa. Poslouchal jeho přednášky a sám na sobě vyzkoušel různé léčebné procedury. 

Začátky fungování hasičského sboru nebyly lehké. Finance byly nedostatečné pro pořízení výstroje a výzbroje, a to, co se po Němcích našlo, zdaleka nestačilo. 9. února 1946 hasiči uspořádali ples, z jehož výtěžku se podařilo mnohé zakoupit. I v pozdějších letech pořádání plesů bude základním finančním zdrojem hasičské pokladny.

V první známé kujavské kronice GEMEINDE GEDENKBUCH KLANTENDORF kronikář Anton Nehiba (21.4.1860 - 30.3.1955) popisuje podmínky vzniku prvního hasičského sboru. Nahlédněme tedy mezi tyto stránky psané kurentem, tzv. sütterlinským skriptem, a vraťme se o více než celé století zpět.

Zatímco v Berlíně již nad budovou Říšského sněmu sovětský prapor, na severozápadní Moravě se odehrávaly ještě urputné boje. Podařilo se dohledat dvě epizody z období těchto dnů. Jednalo se o poznámku v kronice, že na katastru obcí Pustějov a Kujavy byla 2. května 1945 svedená malá tanková bitva. Druhá je ohledně sestřelení německé stíhačky nad Fulnekem.

Kujavští obyvatelé se ještě vzpamatovávali z kruté zimy přelomu roku 1928-29, kdy noční teploty poklesly až na -42 st. Celsia a pomrzly všechny ořešáky a třešně, také velká část jabloní. Stát přispíval dotacemi na výsadbu stromů, ale za dva roky tuto jizvu nebylo možné zacelit. Hospodářsky byl rok 1931 velmi problematický. Od jara nastalo velké sucho, které trvalo až do žní...

Památník obětem válek se v současné době nachází na rozcestí silnice Fulnek-Bílovec a obecní silnice pokračující směrem na Hladké Životice a Pustějov. Na toto místo byl instalován a slavnostně odhalen v květnu 1948. Ne vždy ale stával na stejném místě.