Historie obce a pověsti

Kamenný kříž stojí u osamělého kaštanu na hranici se Stachovicemi, v místě, kde kolem Kosteleckého potoku kdysi vedla povoznická cesta z Nového Jičína do Opavy a linula se i podél hranic mezi Kujavami a Stachovicemi.

Farnost je velmi stará. Původně ji tvořily dvě osady. Starší, založená na slovanském právu: Kugiawa, a blízko ní na německém právu kolem roku 1293 vzniká „ves Klementova", již založil nepochybně – téhož roku připomínaný – tamnější fojt Clemens.

Jihovýchodně od Fulneku leží obce Stachovice, Kujavy a Životice. V místě, kde se stýkají hranice těchto vsí, byl kdysi pohřben jistý voják Schieler. Dostal se do Kujav během bojů a když válka ustala, rozhodl se, že zde zůstane natrvalo.

Bylo to krátce před Vánocemi, když na jeden statek v Kujavách přišla vědma. Byla to drobná žena s černými vlnitými vlasy. Bydlela v malém domku na okraji lesa v Lukavci.

Nástup zimy přinášel pro mnohé radostné večery. Jednou z oblíbených zábav bývala posvícenská tancovačka.

Ve sklepení fojtství v Kujavách býval duch. Naháněl lidem strach a bránil jim vykonávat své denní povinnosti.

Příběh začíná roku 1896, kdy se vydal Josef Falgenhauer do pověstných lázní v bavorském Vörishofenu, aby si tam léčil počínající slepotu. Velmi jej zaujaly metody majitele lázní, pastora Sebastiana Kneippa. Poslouchal jeho přednášky a sám na sobě vyzkoušel různé léčebné procedury. 

Začátky fungování hasičského sboru nebyly lehké. Finance byly nedostatečné pro pořízení výstroje a výzbroje, a to, co se po Němcích našlo, zdaleka nestačilo. 9. února 1946 hasiči uspořádali ples, z jehož výtěžku se podařilo mnohé zakoupit. I v pozdějších letech pořádání plesů bude základním finančním zdrojem hasičské pokladny.

V první známé kujavské kronice GEMEINDE GEDENKBUCH KLANTENDORF kronikář Anton Nehiba (21.4.1860 - 30.3.1955) popisuje podmínky vzniku prvního hasičského sboru. Nahlédněme tedy mezi tyto stránky psané kurentem, tzv. sütterlinským skriptem, a vraťme se o více než celé století zpět.

Zatímco v Berlíně již nad budovou Říšského sněmu sovětský prapor, na severozápadní Moravě se odehrávaly ještě urputné boje. Podařilo se dohledat dvě epizody z období těchto dnů. Jednalo se o poznámku v kronice, že na katastru obcí Pustějov a Kujavy byla 2. května 1945 svedená malá tanková bitva. Druhá je ohledně sestřelení německé stíhačky nad Fulnekem.